zefoviny

Holčička uvnitř skrytá...

Ptáte se, od čeho mám ty jizvy na rukou? Ale to já nevím... Nevím, kde se tam vzaly a ani, kdo za ně může... A přesto o tom vše vím...

Myslíte si, že si ubližuji sama? Ale to není pravda... Proč bych si z vlastní vůle měla způsobovat bolest? I tak jí je v životě dost... Ale já vím, kdo za to všechno může... To ta dívka- ta malá holka ve mě, která tu je, když já spím.... Nemá se ráda a proto mi ubližuje... Já nejsem ta, co se po nocích řeže... Nejsem to já! Musíte mi věřit...

Říkáte, že mi nevěříte? Já to tušila... Mě totiž nevěří nikdo.... A ani mi nikdo nikdy nevěřil- už jsem na to zvyklá- nic si z toho nedělám... Vím, že tu pro mě není svět- i ta holka to vyrývá do zdi, když spím...

Divíte se? A čemu? Na tom není nic zajímavého a ani neuvěřitelného... Já věděla, že mi nebudete věřit celý můj příběh, ale přesto jsem vám o něm vyprávěla....

Tážete se, proč? To já sama nevím, ale ta dívka si to přála, tak proč bych neměla nic říkat? Mě to problémy nedělá- jí ano a proto tu nyní není... Mám být ráda a nebo ne? Co myslíte vy....

Ty jizvy jsou její práce a né moje, ale já se za ně nestydím, víte? Protože takhle je alespoň poznat, že já jsem jiná, než ostatní- já mám tu malou dívku a ona má mě... To je náš celý malý svět- my dvě si spolu vystačíme...

Nechápete mě? Nedivím se vám- mě nechápe téměř nikdo a já... Já nechápu vás- jak můžete žít bez někoho, koho máte u sebe v noci? Někoho, kdo chrání vaše sny a ukazuje vám, že nejste jediní v tom jednom malém těle...

Odsuzujete mě? Ale to mi nevadí- lidé odsuzují často vše, co se jim nelíbí- co je divné, jiné, nelidské- odporné, ano, tak tomu říkáte... Říkáte, že odporná jsem já s mou malou holčičkou a to jí ani neznáte, ale já se na vás nezlobím, víte? Protože i když to tak nevypadá, tak já jsem vyrovnaná osoba...

Nechcete se mnou nic mít do činění? To vám také nezazlívám... Mnoho lidí odsuzuje předčasně... Mnoho lidí nepochopí lidské pocity... Ani pocity malé holky, jež mě řeže, když má víčka nejsou otevřená...

Já se nezlobím… Já ne, ale ona ano…