Když se řekne Ústí nad Orlicí ...
30. 4. 2013
Ústí nad Orlicí je železniční stanice na západním okraji stejnojmenného města v Pardubickém kraji. Staniční budova, která byla v roce 2010 prohlášena za kulturní památku, je umístěna uprostřed kolejiště. Její budoucnost je od roku 2008 předmětem medializovaných polemik, neboť podle plánů na přestavbu I. železničního koridoru měla být zdemolována.
Tak nějak si asi vybaví v titulku uvedený pojem kdejaký železniční příznivec a jistě, právě díky zmíněné medializaci, nejen on. Citovaný úvod stránky Wikipedie pokračuje: Tyto plány byly opuštěny po vzniku petice „Nádraží nedáme“, kterou podepsalo přes 16 000 občanů. O budoucnosti nádraží a podobě odbavení cestujících se v následujících letech objevovaly protichůdné informace. V roce 2012 nadále slouží včetně nádražní restaurace. A činí tak ještě na jaře roku následujícího, kdy byla konečně zahájena stavba „Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“ nejen slavnostně, ale i fakticky, jak jsem si na místo samé zajel ověřit v neděli 14. dubna 2013.
Zatímco v místě strženého velkého skladiště se pracuje, skladiště malé u výpravní budovy
bude zachováno
Ve skutečnosti se práce vesměs přípravného druhu rozběhly už nějaký čas před tím, než se do Ústí nad Orlicí sjeli všelicí činitelé, aby slavnostně poklepali na kolejnici, tentokrát bez naší účasti (pozvánka nedorazila), což ovšem za škodu nepovažuji. Navíc standardní obrázky z akce nabízí sám organizátor slavnosti. Já sám vám v této reportáži nabídnu fotografie naopak spíš nestandardní, dokumentující stávající podobu celé stanice - a k tomu také něco doprovodného textu. V něm se záměrně nebudu příliš rozmachovat na téma smyslu a podstaty stavby či občanskými aktivisty vynucené přinejmenším kontroverzní změny jejího původního projektu.
 |
 |
 |
 |
Ale aspoň stručným informacím o stavbě a jejích porodních bolestech se vyhnout nelze. Zájmová oblast projektu leží na trase I. a III. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha - Česká Třebová. Předmětem projektu "Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí" je rekonstrukce a modernizace stanice včetně přeložky tratě v prostoru Mendrik na vjezdu do stanice. Stávající nevyhovující výpravní budova bude nahrazen budovou novou na orlické straně stanice doplněnou o nové přednádraží. Stanice bude plně peronizována nástupišti s bezbariérovým přístupem, píše společný informační web investora a projektanta, na němž o stavbě najdete vše podstatné.
Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí - celková situace stavby
Komu se však v jeho nabídce hledat nechce, nabízím přímý odkaz na to nejpodstatnější - základní údaje o stavbě, pro niž vydal Drážní úřad stavební povolení svým rozhodnutím ze dne 10.1.2012. Tomu aktu předcházelo už zmíněné úsilí občanských aktivistů o zachování původní výpravní budovy, které však neskončilo vítězstvím původního boje v podobě prohlášení objektu kulturní památkou, ale pokračuje bitvou další - proti výstavbě výpravní budovy nové. O tom všem se můžete dočíst na stránce občanského sdružení s burcujícím názvem „Nádraží nedáme!“. Kolik už ty (snad i dobře míněné) snahy stály času a peněz, asi těžko kdo vyčíslí.
Jádro sporu - výpravní budova, kterou sice všichni zachraňují, ale nikdo nechce spravovat
Původní projekt stavby moderního koridorového nádraží byl architektonicky i provozně znehodnocen, aby v jeho centru čněl (údajně historicky hodnotný) barák, který nebude mít žádné využití a patrně se časem promění v ruinu. Tak vypadá stávající fáze celé vleklé kauzy, která by se dala nejlépe popsat modifikací starého českého přísloví: Vlk zůstal nenažraný a koza chcípá na úbytě. A aby toho nebylo málo, nedávno byly v blízkosti nádraží objeveny další památkové ochrany snad hodné objekty - nejprve zbytek klenby původního nadjezdu v dnešní ulici J.Haška a pak most celý, po němž trať v blízkosti nádraží překonává Tichou Orlici.
„Pernerův“ železniční most přes Tichou Orlici z ulice J.Haška
Naštěstí ani jeden ani druhý objev tentokrát stavbu nijak neohrožují, ba ani v zásadě neovlivňují, protože trať, řeka a zřejmě i cesta mají být v budoucnu vedeny poněkud odlišnou trasou, než je tomu nyní. A trať navíc technicky odlišným způsobem, přičemž v tomto případě kupodivu nejde ani tak o zájem železniční, ale spíš vodohospodářský: numerické i fyzické modelování možného povodňového zaplavení dotčené oblasti jihovýchodně od vjezdu do stanice vyústilo v návrh přeložky tratě v podstatě v celé délce na mostní estakádě, jak se píše na už odkazované stránce s údaji o stavbě. Tichá Orlice totiž ne vždy svému názvu v praxi dostojí.
Tichá Orlice nemá vždy podobu neškodné říčky a oblouky "Pernerova" mostu už častokrát
převýšila